Nejsem žádný ekologický aktivista, ale občas se zamyslím nad tím, kolik toho lidstvo vyprodukuje, sní a kolik toho vyhodí. Jaký dopad to potom má na samotnou planetu. Na vše se vždy snažím nahlížet v širších souvislostech a zde jde především o jeden bod z filozofie IKIGAI. Konkrétně mám na mysli: „dělej něco, co je prospěšné a pomáhá to všem.” Tedy i naší planetě. Zamysleme se nad tím, kolik je toho doopravdy potřeba vyprodukovat, aby všeho bylo dost, ale aby klesla míra odpadu a negativních dopadů na naši planetu.
Kolik aut se vyrobí?
Podívejme se na výrobu aut. Dostupné informace z roku 2016 hovoří o tom, že po světě celkem jezdilo 1,5 miliardy vozů a do roku 2040 by se tento počet měl zdvojnásobit. U nás v České republice pak automobilka Škoda Auto vyrobila v roce 2021 přes 800 000 kusů vozidel. Opravdu je to potřeba? Na 1000 obyvatel v ČR připadá 572 vozidel. Vážně každá rodina potřebuje několik vozidel? Rozumím dnešní hektické době. Tedy snažím se jí pochopit. Všichni musejí být všude hned a s co nejmenší námahou. Nebylo by lepší se občas projít a ponechat 1 auto na 1 rodinu? Ne však výlučně. Pokud v rámci okolností je třeba pro rodinu více aut pak samozřejmě ano. Má slova nemají za cíl vymazat z mapy světa polovinu aut, ale určitým způsobem je omezit. Procházka může občas posloužit lépe, ale to už se dostáváme k tématu rostoucího počtu lidí s obezitou a tak dále. To v dnešním článku probírat nechci.
Je třeba si uvědomit, že nepořádek, chaos a ruch kolem nás neškodí jen naší planetě, ale také našemu nitru. Pokud budeme mít uklizeno v bytě, ve městě a v zemi, budeme mít pořádek a klid také v našem těle a duši. Jsme na této planetě, jako hmotné bytosti, to však neznamená, že naše chování a zacházení s našimi těly nemá dopad na naši duši.
A je to opravdu zapotřebí?
A je to právě počet věcí, vjemů, hluků a ruchů, který eskaluje a pobízí dnešní hektickou dobu k dalšímu a dalšímu zrychlení. Nejde o to, že by každá rodina potřebovala 3 auta a každý rok nové. Jde o to, že každý člověk chce a jeho činy jsou založené z velké části na chtíči. Chtíč není přání ani potřeba. Chtíč pramení z naší mysli a našeho ega. Na rozdíl od toho, přání pramení z našeho srdce, které je přímo napojené na duši. Právě duše nás vede správnou cestou. Proto vždy více vnímáme mozek, mysl a ego, ale naším cílem je vrátit se zpět do svého středu. K srdci a ke své duši. V neposlední řadě potřeba, kterou můžeme vidět v Maslowově pyramidě potřeb. Z té naprosto jasně vychází, že člověk potřebuje 1 vozidlo a ne 3,4 nebo 5. Jedno vozidlo k zaopatření a uspokojení potřeb. Těch vnějších i těch vnitřních. Ale nemůžeme být na nás, na lidstvo tak přísní. Než dojdeme uvědomění, že auta nejsou potřeba v takové míře, bude to ještě trvat. Už z toho důvodu, že je na výrobu vozidel navázána ekonomika všech zemí na světě. Bude a je potřeba, aby se lidé, jako jednotlivci oprostili také od potřeby hromadění a hromadění hmotného bohatství a peněz, které nás nespasí a do hrobu si je nevezmeme. Tím však nechci házet do stejného pytle všechny lidi. Určitě se najde mnoho lidí, jejichž nejhlubším přáním z celého srdce je, mít auto té a té značky nebo jeho cestou a životním úkolem je, postavit nový pohon nebo nové auto plné inovativní a převratné technologie. Potřebu vlastnit je však také možné vyřešit, jako zlozvyk, a to půjčením. Pokud se člověk projede zmíněným sporťákem od značky Ferrari, Lamborghini, může tak uspokojit svoji potřebu a dále tento majetek nevlastnit. Určitě jste už zažili pocit, kdy po nějakém hmotném statku velmi toužíte, ale po jeho dosažení vám dojde, že vás vlastně jeho vlastnění nenaplňuje. No ne?
Právě automobilová doprava znečišťuje ovzduší ze všech druhů dopravy nejvíce. A to ze 60%. Jedno osobní vozidlo vyprodukuje 4,6 tuny CO2 za rok. A co když má rodina 2 nebo 3 auta? Pak je produkce téměř 15 tun CO2 za rok. Víc čísel ani snad není pro představu potřeba.
A kolik aut máte doma vy? Je to potřeba, přání nebo chtíč?
Chtíč zatím stále vyhrává. Proto můžeme nalézt spojitost mezi automobilem a iPhonem. Jakou? Auto je jako iPhone. Nový iPhone vychází skoro každý rok a většina uživatelů telefonů této značky si nový model koupí. Ne proto, že ho potřebují. Koupí si ho, protože chtějí nový model. Stejně tak je tomu s vozidly. Když si někdo oblíbí jakoukoli značku auta, koupí si auto nové, když automobilka uvede nový automobil na trh. Někdo z vás může namítat, že auto nemá a diví se, kdo tedy ta nová auta kupuje. Nějací mlaďoši, kteří dostali peníze od svých rodičů. Vlastně tomu tak není. Pro zajímavost uvedu statistiku z Holandska, kde provedli průzkum a zjistili, že nová a nová auta si stále více kupují starší lidé a mladí dávají přednost ojetým vozům. I když na tom nezáleží. Je jedno zda je vozidlo nové nebo staré. Často by nemuselo být žádné.
Výzva závěrem
Na závěr bych vás rád vyzval k zamyšlení. Zamysleme se, co můžeme pro nás, naše zdraví a celou naší planetu udělat. Místo auta zvolte pro cestu do práce kolo nebo procházku. Když už někam musíte vyrazit zvolte sdílení auta s ostatními. Tuto možnostdoporučuji především těm, kdo musí cestovat do jiného města. V neposlední řadě pak může každý z nás více využívat městskou hromadnou dopravu. Pokud to uděláme, bude muset stát investovat do zlepšení kvality autobusů, tramvají a metra. Většina lidi stále používá k dopravě auto. Proto vznikají stále nové modely vozidel a ne nové modely tramvají, autobusů. Evropská unie plánuje snížení emisí o 55% do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990. Velká Británie zašla ještě dál a plánuje snížení emisí do roku 2035 o 78%. Dále je také plán zvýšit podíl obnovitelných dopravních paliv. Pojďme také pomoci. Nespoléhejme jen na to, co udělá někdo jiný. Každá změna vychází z činu jednotlivce. Pojďme přidat ruku k dílu a pomoct nejen naší planetě, ale hlavně našemu zdraví i duševní pohodě. Co říkáte? Pokud se budeme každý starat o naše zdraví a uděláme něco pro sebe či naší rodinu, potom pomůžeme všem.
Faktem zůstává, že znečištěné ovzduší ničí lidské zdraví více, než si myslíme, a ani o tom nevíme, stejně jako je tomu s modrým světlem. Já však stále věřím v uvědomění lidstva, určitě naši modrou planetu zachráníme. O tom nepochybuji. A co vy?
Pokud se mnou souhlasíte, buďte odvážní, vystoupit z komfortní zóny a sdílejte tento článek se svými přáteli. Na jakékoli, podněty či připomínky od vás se moc těším.