Tento článek posílám tam nahoru. Vím, že si ho přečteš, i když už tu nejsi. Děkuji ti tati za vše, co jsi mě naučil a stále učíš. Děkuji, že jsi mě chránil a stále chráníš. Děkuji, že jsi se tam nahoře za mě přimluvil.
Otřu si slzy plné vzpomínek a můžeme pokračovat dál. (poznámka auta)
Vlastnoruční podpis u každého článku
Všimli jste si? Každý článek končí mým vlastnoručním podpisem. Žádná šablona. Každý podpis je autentický. Pro někoho přehlédnutelná maličkost. Pro mě vzpomínka na milovanou osobu, která v mém životě již není, ale v mém srdci zůstane navždy.
Můj táta mi domácí úkol naposledy podepsal někdy v mých 11 ti letech. Už si to ani nepamatuji. Ale jeho obrovský podpis, přes 3 řádky na výšku, si zapamatuji navždy. Proto jsem se rozhodl, ze starých sešitů češtiny, se jej naučit a začít používat. Když se teď podepíšu, ať už to bude kdekoliv, bude tam táta vždy semnou. A je semnou i tady a teď. Kdyby ještě žil, asi bych se dnes věnoval realitám a prodeji nemovitostí. Dnes doufám, že i tak je na mě hrdý a vím, že je semnou pokaždé, když pro vás připravuji nějaký článek. Děkuji tati, že tu stále jsi, i když už nejsi.
Lze komunikovat s mrtvými?
Samozřejmě že jde. Mohut tady toto téma krátce rozebrat. Každý, kdo zemřel, ale mi si na něho vzpomeneme, už jej přitahujeme do našeho života. Vzpomínka je stejně silný nástroj, jako je myšlenka. Záleží, v co si dovolíme věřit, a jak už jsem říkal, síla naší mysli je obrovská. Proto i komunikace se zesnulými je možná. Obzvlášť, když se jedná o naše blízké, kteří byli našemu srdci nejbližší. V možnost komunikovat s mrtvými věří 3 ze 4 dotázaných lidí. Takže je to možné i z pohledu veřejnosti.
Co nedělat při komunikaci s mrtvými?
Často nás napadne vyvolávat duchy, když jsme opilí nebo pod vlivem drog. Tak takhle prosím ne. To je to nejhorší, co můžete udělat. Ještě to lze vylepšit tím, že půjdete na hřbitov a opijete se tam. Protože bydlím cca 300 metrů od starého Bohnického hřbitova, „hřbitova bláznů,“ který je nejstrašidelnějším hřbitovem v České republice, ta se často setkávám s teenagery, kteří na hřbitov míří. Posilnění nějakým tím alkoholem. Už jsem vzdal snahu jim to rozmlouvat. Takže při vyvolávání žádný alkohol, drogy, návštěvy hřbitovů a žádné vyvolávání bez praxe. Není to dovednost, která by se dala naučit z učebnice.
Jak s mrtvými komunikovat?
Způsobů je více. Ať už skrze meditaci, vyvolávání duchů, které určitě nedoporučuji, protože nevíte, zda komunikujete s tím, s kým chcete. Tady mohu poradit jeden způsob kontroly, jak zjistit, kdo k vám přišel. Když už komunikujete s nějakým duchem, zeptejte se ho na jméno. Ať poví, kdo je. Ať potvrdí, zda je to opravdu ten, koho jste volali. Často se stává, že přijde zlá entita, která se skryje a vydává se na příklad za duši vašeho otce či matky. Když se ale zeptáte na jméno a jeho podobu, dle vesmírných zákonů nesmí lhát, Stejný způsob kontroly můžete využít kdykoliv, kdy se do kontaktu se světem duchů dostanete. A pro moji kontrolu, abych věděl, že tady milí čtenáři jsi, tak mi napiš komentář, email nebo článek třeba sdílej. Jak to zrovna tady a teď cítíš. Děkuji mnohokrát.
Kdy nejlépe komunikovat s mrtvými?
Sám mám odzkoušený postup skrze sny. Stačí požádat před spaním o to, aby za vámi daný člověk přišel. Můžete na něj myslet. Vzpomínat na hezké zážitky s ním a nebo se ho rovnou na něco v duchu zeptat. Vesmír vždy naslouchá. Požádejte také o to, aby vše proběhlo bezpečně, aby nepřišel někdo jiný, někdo zlý. Vzpomínáte? V článku o vytělesnění jsem hovořil, že při spánku naše duše opouští naše tělo. Požádejte tedy o to, aby vaše tělo bylo při tomto nočním setkání v pořádku.
Myslím, že to pro dnešek stačí. Nebudu vás, milí čtenáři, příliš zahlcovat. Pokud se chceš na něco konkrétně zeptat, neváhej se mi ozvat na email nebo tady do komentářů. Dej mi vědět zda tě toto téma zajímá více podrobněji a já případně napíši další, podrobnější článek. A kdo by se chtěl naučit tuto praktiku, dejte mi vědět a já vás spojím s někým kdo to umí. Například s mojí mamkou, která mě vedla skrze všechna nebezpečenství mého životu. A komu by měl člověk věřit více než svém vlastní mamce. Tak neváhej a vydej se na cestu semnou.
Výzva závěrem
Na závěr tohoto článku plného duchů a vzpomínek, vzpomeň na někoho kdo tu už není. Zapal svíčku za svého tátu, dědu babičku, kamaráda a poděkuj mu, že ti předal vše co mohl. Věz, že na tebe dohlíží a provází tě na každém tvém kroku. Protože vše je možné.
